|
|
Právní ochrana před nezákonnou nečinností ve veřejné správě
Hansel, Nona ; Mikule, Vladimír (vedoucí práce) ; Svoboda, Petr (oponent)
Cílem mé diplomové práce bylo komplexně rozebrat problematiku právní úpravy ochrany před nezákonnou nečinností správních orgánů. Nejdříve jsem popsala instituty, jejichž smyslem je nečinnosti předcházet, věnovala jsem se proto právní úpravě lhůt, devolucí, fikcí, ohlašovacích režimů a hlavně úpravě obsažené ve správním řádu. Právě úprava ve správním řádu vyvolala u odborné veřejnosti spoustu otázek, které jsou díky Nejvyššímu správnímu soudu už zodpovězeny a postup podle správního řádu již plynule navazuje na ochranu poskytovanou ve správním soudnictví. Do systému ochrany proti nečinnosti spadá i úprava odpovědnosti za škodu při výkonu veřejné moci způsobenou nesprávným úředním postupem, jejímž smyslem však není nečinnosti předcházet, ale nahrazovat nepříznivé důsledky, které způsobila. Zákonodárce uzavřel celý tento komplex tím, že od roku 2006 je možné poskytovat poškozeným zadostiučinění za vytrpěnou nemajetkovou újmu a to nezávisle na vzniku škody. Ve stávající právní úpravě je možné najít pozitivní prvky, jako například přesné stanovení lhůt pro vydání rozhodnutí, zakotvení základních zásad činnosti správních orgánů či již zmíněné poskytování zadostiučinění. Úprava má ale také své nedostatky. Jelikož základní předpisy správního práva nebyly přijímány v časové souvislosti, pochybovalo se o návaznosti...
|
|
|
Nečinnost v řízení před správními orgány
Adamec, Martin ; Prášková, Helena (vedoucí práce) ; Pítrová, Lenka (oponent) ; Malast, Jan (oponent)
Nečinnost v řízení před správními orgány - abstrakt Disertační práce se věnuje problematice nečinnosti správních orgánů v řízení před nimi, která z pohledu právní nauky i aplikační praxe představuje nejrozšířenější formu nečinnosti ve veřejné správě. Lze ji považovat za jeden z vůbec nejzávažnějších negativních jevů v oblasti veřejné správy a jejího výkonu. Na veřejnou správu je primárně nahlíženo jako na výkonnou (aktivní) činnost, která směřuje k naplnění jejích úkolů stanovených právním řádem nebo na jeho základě a realizovaných v jeho mezích. Právní předpisy i odborná literatura proto zpravidla obsahují matérii týkající se veřejnosprávních činností a jejich forem. Problematika nečinnosti často zůstává opomíjena, přitom v aplikační praxi jde o poměrně běžný nežádoucí jev, s nímž se adresáti veřejné správy setkávají relativně často. Disertační práce tak představuje další zdroj úvah o tomto tématu. Autor v ní propojil dvě roviny - teoretickou a aplikační, což mu umožnilo zkoumat problematiku nečinnosti správních orgánů v širších souvislostech. V přístupech právní nauky a právní praxe lze nezřídka spatřovat zásadní rozdíly, přitom není důvodu, aby se vždy muselo jednat o dvě samostatné a neprovázané úrovně, naopak jejich propojení lze považovat za účelné. Autorovi tento komplexní přístup zejména umožnil...
|
|
|
Ochrana před průtahy ve správním řízení a v řízení před správními soudy
Koudele, Lukáš ; Kryska, David (vedoucí práce) ; Svoboda, Petr (oponent)
Ochrana před průtahy ve správním řízení a v řízení před správními soudy Abstrakt Předmětem této práce je ochrana před průtahy ve správním řízení (kde je právní předpisy označují jako nečinnost) a před správními soudy. Průtah je stav, kdy úkony určitý úkon v řízení z nějakého důvodu není proveden ve lhůtě, ve které by měl být učiněn. Důvody průtahů mohou být různé. Mohou být objektivní, které mohou spočívat v množství věcí, které osoba rozhoduje, ať už je to z důvodu nedostatečného personálního zabezpečení orgánu, před kterým se řízení vede, či z důvodu nedostatků v organizaci práce u tohoto orgánu, nebo mohou spočívat v nutnosti dodržení posloupnosti procesního postupu spočívající v nezbytnosti provést úkon, který danému úkonu předchází. Důvody průtahů mohou být i subjektivní, spočívající v nedostatečné rychlosti práce, ať už je způsobena leností nebo neschopností. Listina základních práv a svobod hovoří o povinnosti projednat věc bez zbytečných průtahů. Tato povinnost se vztahuje jak na správní řízení, tak na řízení před správními soudy. Vzhledem k tomu, že se jedná o právní předpis, který je součástí ústavního pořádku, nemohou podústavní právní normy obsahovat pravidlo, které by bylo se zásadou projednání věci bez zbytečných průtahů v rozporu a veškeré podústavní právní normy se musí v souladu s touto...
|
|
| |
|
|
Ochrana práv ve veřejné správě
Plisková, Hana ; Sládeček, Vladimír (vedoucí práce) ; Průcha, Petr (oponent) ; Kopecký, Martin (oponent)
1 Abstrakt Úvodem je třeba říci, že veřejná správa je při výkonu své činnosti vázána platnými právními normami. Dojde-li k porušení práv plynoucích jednotlivci z právního řádu České republiky, je každému zaručen stanovený postup a tomu odpovídající příslušné právní mechanismy vedoucí k nápravě namítané činnosti, případně nečinnosti, orgánů veřejné správy. V disertační práci jsem se zaměřila zejména na ochranu práv jednotlivců v rámci veřejné správy samotné (tj. problematika ochrany veřejných práv subjektivních). Nicméně bylo nutné věnovat určitý prostor i postupům veřejné správy v záležitostech soukromých práv subjektivních, neboť i ve veřejné správě je rozhodováno v některých věcech soukromého práva. Co se týče ochrany soukromých práv veřejnou správou, zmínila jsem dualismus přezkumu rozhodnutí správních orgánů a uvedla některé příklady veřejné správy rozhodující v záležitostech soukromých práv subjektivních. V dalším jsem se věnovala otázce civilní odpovědnosti v souvislosti s výkonem veřejné moci - tj. odpovědnost za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím a nesprávným úředním postupem, neboť úspěšný žalobce je oprávněn za zákonem stanovených podmínek požadovat náhradu škody a jiné újmy podle zákona o odpovědnosti za škodu. Svým rozsahem nejobsáhlejší část disertační práce jsem věnovala ochraně práv v...
|
|
|
Ochrana práv ve veřejné správě
Plisková, Hana ; Sládeček, Vladimír (vedoucí práce) ; Průcha, Petr (oponent) ; Kopecký, Martin (oponent)
1 Abstrakt Veřejná správa je při výkonu své činnosti vázána platnými právními normami. Dojde-li k porušení práv, plynoucích jednotlivci z právního řádu České republiky, je každému zaručen stanovený postup a tomu odpovídající příslušné právní mechanismy vedoucí k nápravě namítané činnosti, případně nečinnosti, orgánů veřejné správy. Nadto je za splnění podmínek stanovených Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod jednotlivci umožněno požádat Evropský soud pro lidská práva o přezkoumání napadeného aktu, na který je v rámci vnitrostátního práva nahlíženo jako na akt konečný. Předmět zkoumání této disertační práce je zaměřen zejména na analýzu konkrétních právních prostředků ochrany práv ve veřejné správě a jejich vzájemný vztah v rovině právní úpravy de lege lata. Neopominutelnou součástí práce je i zhodnocení vlivu soudní judikatury nebo nauky, včetně uvedení vlastních poznatků z praxe, zejména pokud jde o oblast správního řízení. V práci se zaměřuji na problematiku ochrany veřejných subjektivních práv. Z tohoto důvodu je právním prostředkům, jež mají za cíl poskytnout ochranu práva v objektivním smyslu (tj. například kontrola veřejné správy či správní dozor), věnován prostor pouze v minimálním rozsahu. Nicméně práce se zabývá i aspekty některých dozorčích prostředků, byť se jedná o...
|
|
|
Právní ochrana před nezákonnou nečinností ve veřejné správě
Hansel, Nona ; Mikule, Vladimír (vedoucí práce) ; Svoboda, Petr (oponent)
Cílem mé diplomové práce bylo komplexně rozebrat problematiku právní úpravy ochrany před nezákonnou nečinností správních orgánů. Nejdříve jsem popsala instituty, jejichž smyslem je nečinnosti předcházet, věnovala jsem se proto právní úpravě lhůt, devolucí, fikcí, ohlašovacích režimů a hlavně úpravě obsažené ve správním řádu. Právě úprava ve správním řádu vyvolala u odborné veřejnosti spoustu otázek, které jsou díky Nejvyššímu správnímu soudu už zodpovězeny a postup podle správního řádu již plynule navazuje na ochranu poskytovanou ve správním soudnictví. Do systému ochrany proti nečinnosti spadá i úprava odpovědnosti za škodu při výkonu veřejné moci způsobenou nesprávným úředním postupem, jejímž smyslem však není nečinnosti předcházet, ale nahrazovat nepříznivé důsledky, které způsobila. Zákonodárce uzavřel celý tento komplex tím, že od roku 2006 je možné poskytovat poškozeným zadostiučinění za vytrpěnou nemajetkovou újmu a to nezávisle na vzniku škody. Ve stávající právní úpravě je možné najít pozitivní prvky, jako například přesné stanovení lhůt pro vydání rozhodnutí, zakotvení základních zásad činnosti správních orgánů či již zmíněné poskytování zadostiučinění. Úprava má ale také své nedostatky. Jelikož základní předpisy správního práva nebyly přijímány v časové souvislosti, pochybovalo se o návaznosti...
|
host ::
RSS.